Sklo odolné vůči vyšší zátěži než běžné sklo. Prvním způsobem výroby je kalení. Zahřátím a prudkým ochlazením se do skla vnese napětí, které zvýší jeho mechanickou odolnost. Druhým způsobem je nalepení bezpečností folie mezi skleněné tabule. Pokud se sklo rozbije, nedojde k vysypání střepů.

Pohyblivá část okna sestávající z vlysu křídla a zasklení. Do rámu je okenní křídlo ukotveno závěsy, které mohou být přiznané (viditelné) nebo skryté.

Je tvořeno dvěma nebo třemi tabulemi skla, jejichž vzdálenost je vymezena distančním rámečkem. Prostor mezi tabulemi je vyplněn vysušeným vzduchem nebo vzácným plynem. Podle počtu skleněných tabulí rozlišujeme izolační dvojskla a trojskla.

Slouží k odvodu dešťové vody ze styku křídla s rámem a ze zasklené plochy.

Slouží k vizuálnímu členění okenní tabule. Příčky se vkládají mezi skla nebo připevňují na jeho povrch. Používají se především u renovací, kdy je třeba napodobit původní vzhled oken, nebo při architektonických záměrech, kdy okno není vhodné členit samotnými okenními profily.

Vymezuje mezeru mezi skleněnými tabulemi dvojskel a trojskel. Zlepšuje tepelně izolační vlastnosti okna – eliminuje vznik tepelného mostu v místě zasazení skel do křídla okna a snižuje riziko rosení mezi tabulemi.

Technologie broušení povrchu skla určená k dosažení matného nebo leštěného výbrusu různých šířek.

Vodorovná část křídla upravená na spodním okraji tak, aby bránila vniknutí dešťové vody mezi rám a křídlo.

Konstrukce nesoucí otevíravé, výklopné, posuvné nebo pevné (nepohyblivé) okenní křídlo. Do zdiva je ukotven pomocí kotvicích prvků.

Speciální sklo s lisovanými nebo pískovanými ornamenty na jedné nebo obou stranách tabule. Propouští světlo, ale je neprůhledné.

Fólie určená k utěsnění vnější a vnitřní strany připojovací spáry okenních a dveřních rámů. Přispívá k dlouhodobému zachování tepelně izolačních vlastností okna a dveří, zabraňuje kondenzaci vody v izolačních vrstvách a pronikání páry. Použití parozábrany předepisuje norma ČSN 763 0540-02.

Technologie výroby neprůhledných průsvitných (mléčných) skel. Sklo je vystaveno proudu drobných pískových částic. Je možno vytvářet i obrazce a vzory. Pískované sklo je náchylné k ušpinění. Doporučujeme opatřit ochranným lakem, který chrání před ohmatáním.

Též solární faktor, označuje se písmenem g. Udává, kolik sluneční energie propustí izolační zasklení z exteriéru do interiéru. Uvádí se v procentech: čím větší procento, tím více slunečního svitu, a tedy tepla pronikne do místnosti. V praxi je hodnota g velmi důležitá zejména při projekci velkých prosklených stěn s jižní orientací. V zimě je vyšší propustnost slunečního záření výhodou, v létě nevýhodou. Přehřívání domu lze zabránit vhodným zastíněním, např. venkovními žaluziemi. Příkladem skla s vysokou propustností slunečního záření je PLANIBEL TRI. Opakem je sklo PLANIBEL ENERGY, které teplo odráží do venkovního prostoru.

Skla s ochranou před přehříváním interiéru. Povrch skla je potažen reflexní vrstvou oxidu kovu, která odráží solární tepelné záření zpět do vnějšího prostoru. Sklo je pak lehce zabarvené. Obvykle se používá u komerčních staveb.

Sluneční teplo, které projde sklem do místnosti. V zimě jsou solární zisky žádoucí, protože snižují nároky na vytápění, v létě nežádoucí, protože budovu přehřívají. Doporučujeme volit okna s nižšími hodnotami propustnosti solárního záření i součinitele prostupu tepla.

Určuje, kolik tepla unikne oknem nebo dveřmi o ploše 1 m2 při teplotním rozdílu vnějšího a vnitřního povrchu 1 kelvin (K). Značí se U a udává ve W/K.m2. Čím nižší hodnota U, tím méně tepla oknem nebo dveřmi unikne. Okna s nižšími hodnotami U jsou tedy energeticky úspornější. Podle ČSN 73 0540-2 je maximální hodnota U pro okna v obvodové zdi 1,5 W/K.m2, doporučená hodnota je 1,2 W/K.m2. Pro pasivní domy je požadována hodnota 0,8 až 0,6 W/K.m2.

Místo ve stavební konstrukci, jímž ve zvýšené míře uniká teplo z interiéru do exteriéru. Na chladnějším povrchu tepelného mostu kondenzuje vzdušná pára a hrozí tvorba plísní.

Vyjadřuje tepelně izolační vlastnosti konstrukce, slouží pro výpočet součinitele prostupu tepla. Značí se R, jednotkou je m2.K/W.